Osamělý osud jedné botaničky

               Recenze knihy Elizabeth Gilbertové Podpis všecch věcí

                Aneb i botanici mají své neduhy

...měla najednou pocit, že má co vyprávět - ohromný příběh. Nebyl veselý, ale vysvětloval mnohé...

 

      

   

    Osud míchá karty, my jen hrajeme. A kdyby Alma hrála mariáš, měla by neobyčejnou partii. Její chladná matka ji vzdělávala. Nerudný a náladový otec ji občas vyprávěl příběhy ze svých cest, jinak neustále nadával a poučoval. Alma vyrůsta ve vědkyni, která miluje vše kolem rostlin, zvlášť mechů. 

     Pověstná tvrdá viktoriánská výchova udělá z Almy sice milou, skromnou ale osamělou botaničku. Touží jen po jediné věci. Po jediném citu, který by ji naplnil, a tím je láska. Ona racionální a sečtělá se setká s mužem, který je citlivý a duchovně založený malíř. Oba touží hlavně po odhalení tajemství přírody, a je to bohužel, to jediné, co je i spojuje. Nebrání ji to ale v objevování míst, která v její době byla neznámá. Tím naplní i svůj osud.

    Po celou dobu, co jsem knihu četla, mě fascinovalo, jak si Elizabeth Gilbertová dala tu práci sehnáním potřebných odborných informací. Kniha mě pohltila hlavně svojí odborností a čtivostí. Čtenář má možnost nahlédnout do míst jako jsou Peru, Tahiti, Amsterdam a Amerika v 19. století. Dozvídá se podrobnosti o rostlinách, hlavně mechu. Nakoukne do klouboků, který ukrývá evoluční teorii od Ch. Darwina. Doplňující ilustrace rostlin, které lákají k samostatnému malování, jsou jen třešničkou na dortu. Být botanickou ilustrátorkou musí být krásné povolání🌷. 

😂    Proto knize Podpis všech věcí dávám 100%. A věřím, že nebudu sama.